Výlet do historie

Kořeny papillonů sahají zhruba do 13. století, kdy italský mořeplavec Marco Polo přivezl ze své výpravy po hedvábné cestě do Číny malé orientální psíky, které dostal pro svého panovníka od mongolského vojevůdce Kublajchána, vnuka velikého Čingischána. Dovezení psíci byli náchylnější na choroby, které se v jejich vlasti nevyskytovaly, a proto byli kříženi s domácími plemeny pravděpodobně pocházejícími z ostrova Malta a zoblasti sicilského města Melita. Odtud se pak rozšířili do Francie a Anglie. Zatímco v Anglii jejich další vývoj ovlivnil větší typ loveckého španěla a dal tak postupně vzniknout plemenům King Charles Spaniel a Cavalier King Charles Spaniel, ve Francii si zachovali drobnou postavu i daleko větší podobnost s původními italskými předky a posléze získali název Malá kontinentální španěl (Epagneul Nain Continental).

Toto plemeno bylo úzce spjato s osudy králů. Dámy na královských dvorech je zbožňovali pro jejich osobnost, jedinečnost, inteligenci a snadnou cvičitelnost Nosili je v náručí, jedli s nimi u stolu a spávali s nimi v královských postelích. Dělali jim společnost na cestách, v kostelech, v divadlech i ve vězeňských celách. A někdy s nimi kráčeli i na popraviště.

Kromě funkce společníků a módního doplňku měli i praktickou funkci „ohřívačů“ ve studených postelích středověkých sídel. Věřilo se též v léčivou moc těchto psíků – byli přikládáni na bolavá místa svých majitelů. I hlazení jejich srsti a mazlení bylo považováno za léčivé. Stávali se miláčky významných osobností, jako byla Kateřina

Medicejská, Marie Stuartovna, její vnučka Alžběta Stuartovna, manželka Fridricha Faltského, Jindřich VII., Marie Antoaneta, kterou věrně provázel do vězení i na popraviště, manželka Ludvíka XV. Maria Lesczynská i jeho milenka madame de Pompadour, císařovna Marie Terezie, Ludvík XIV., Maxmilián II., anglický král Karel II., Henrieta d’Orleans, španělský král Filip V. a mnoha dalších.

Historii papillonů lze doložit i prostřednictvím uměleckých děl. Nejdříve toy španělé připomínající papillona vznikají na plátnech v Itálii - Tiziano Vecelli maloval tyto malé psy na mnoha slavných obrazech např. Venuše Urbino (1538) nebo Clarissa Strozzi (1542). Další známí umělci, kteří malovali portréty šlechty a s nimi i jejich psíky, byli Francisco José de Goya, Rembrandt, Paolo Veronese, Diego Velasquez, Louis-Léopold Boilly a mnozí další.

Jsou to psi, kteří očarovali celou evropskou šlechtu na několik století, dokud je zánik monarchií nepřipravil o toto výjimečné postavení.

Původní Malí kontinentální španělé měli zavěšené uši, které jsou v dnešní době charakteristické pro varietu Phalene (z francouzštiny – noční motýl, můra). Koncem 19. století se stal módním vzhled se vztyčenýma ušima, která připomínala křídla motýla a dala vzniknout nové varietě kontinentálního španěla - Papillon (z francouzštiny – motýl). Obě variety jsou chovány dodnes, ale papillon je daleko častější. Stane se, že se obě variety narodí v jednom vrhu.

Zdroj: Regina Grigláková – Kto spával s král’om?